Model Živá krajina

Model Živá Krajina je nástroj, který řeší veškeré problémy současné krajiny komplexně a vědecky na úrovni celých povodí se zapojením veřejnosti. S použitím přírodě blízkých opatření podporujících zádrž vody v krajině a prvků zmírňujících vodní i větrnou erozi, pomáháme adaptovat krajinu na změnu klimatu.

Naše know-how nabízí řešení pro erozně ohrožené zemědělské půdy, hospodářské lesy, narušené vodní toky a plochy, i zastavěná území v rámci modrozelené infrastruktury.

1. Mapování terénu a analýza podkladů

Mapujeme současný stav krajiny, kdy do procesu nápravy krajiny zapojujeme v co největší míře veřejnost i v rámci tzv. citizen science.

Analyzujeme historické i současné mapy a relevantní vědecké podklady a literaturu. Zohledňujeme ÚSES a územní plán.

2. Studie proveditelnosti a grafický výstup GIS

Na základě sesbíraných dat zpracujeme studii proveditelnosti šitou na míru danému území. Skládá se ze dvou částí – grafické a textové.

Navrhneme soubory přírodě blízkých opatření v řádu stovek až tisíců na jeden katastr na základě zmapovaných dat. Opatření se navzájem podporují a jsou navrhovány multifunkčně a ve vzájemné synergii.

3. Projednání s veřejností, zastupiteli a vlastníky

Studie proveditelnosti je podklad pro jednání o záměru s vlastníky, zastupitelstvem a úřady.

Po vypracování studie je celý výstup představen veřejnosti prostřednictvím veřejného slyšení. Přispívá k nalezení uspokojivého řešení pro všechny.

4. Projektová dokumentace a stavební povolení

Studie proveditelnosti podle Modelu Živá krajina slouží jako podklad pro projektovou dokumentaci, územní či stavební povolení, změny územního plánu, pozemkové úpravy a projektové dokumentace.

Představuje i krajinný plán, podle kterého lze jednat s vlastníky a uživateli pozemků při nutných změnách v obhospodařování k větší udržitelnosti.    

5. Realizace opatření a financování

Některá opatření navrhovaná studií proveditelnosti lze po projednání s vlastníky a státní správou i samosprávou realizovat hned.

Opatření jsou navržená tak, aby realizace i údržba byla co nejjednodušší a nejlevnější.

Všechny prvky a jejich údržbu lze financovat z grantových podpor i státních dotačních titulů. Plně vyhovují státní adaptační agendě i nově připravované Politice krajiny a Národnímu plánu obnovy ochrany přírody.

Problémy současné krajiny

Vodní toky a plochy

Narovnané, prohloubené a kanalizované toky s vydlážděnymi koryty urychlují odtok vody z našeho území a neposkytují velké řadě vodních živočichů vhodné podmínky pro život. Zároveň je omezena samočistící schopnost toků.

Meliorační systémy a příkopy vybudované k odvodnění mokřadů a zemědělské půdy urychlují odtok vody a zabraňují jejímu hlubšímu vsakování. Splav z polí kontaminuje vodní toky a plochy.

Urychleným odtokem z našeho území se snižují zásoby podzemních i nadzemních vod, toky častěji vysychají. V letních obdobích tak nastává nedostatek vody na chlazení a fungování technické infrastruktury, jako jsou elektrárny a ČOV.

Zastavěné nivy brání přirozenému rozlivu řek při větších průtocích. Špatně projektované stavby způsobují zatopení i celých městských částí. Vznikají velké škody na majetku a je ohrožena bezpečnost obyvatel.

Vysoké přehrážky brání migraci ryb a jiných živočichů a zabraňují přirozenému splaveninovému řežimu – to způsobuje zvýšenou erozi břehů a další zahlubování toku.

Vodní a mokřadní ekosystémy patří k nejohroženějším biotopům, kvůli necitlivým zásahům do morfologie toků, odvodňování, znečištění a nadbytku živin v životním prostředí, a šíření invazních druhů.

Zemědělská půda

Velké lány holé půdy jsou ohroženy vodní i větrnou erozí. Prach z polí znečišťuje ovzduší. Bahnotoky přicházíme o tuny ornice ročně, a je ohrožen majetek obyvatel v přilehlých obcích.

Využitím těžké mechanizace při obdělávání půdy s nízkým podílem organiky se půda utužuje, zanikají kapilární póry, voda se nevsakuje do hlubších vrstev a stéká po povrchu.

Půda je náš největší zásobník vody, avšak bez dostatku organické hmoty není schopna vodu efektivně zadržet a vydávat.

Nízký podíl organických látek v půdě činí zemědělce závislé na aplikaci vysokých dávek minerálních hnojiv. Ta jsou potom z půdy vyplavována ve vysokých koncentracích do vodních toků a ploch.

Přílišné využívání chemie v zemědělství likviduje půdní život a hromadí se v potravním řetězci. Aplikace postřiků za nevhodných povětrnostních podmínek kontaminuje okolí.

Velké lány chemicky ošetřených jednodruhových plodin neposkytují vhodný úkryt polním druhům zvěře, které teď patří mezi ohrožené a ubývající. Používání herbicidů má za následek vzácnost i dříve běžných polních plevelů.

I nepatrně svažité pozemky jsou ohrožené vodní erozí. Pospádové pojezdy urychlují odtok vody a způsobují erozní rýhy.

Voda, která se vsákne, je na více než 25 % zemědělské půdy rychle odvedena melioračními systémy.

Vlivem kolektivizace se pozemky zcelovaly, zanikaly meze, cesty a aleje. Z krajiny se vytratila pestrost, členitost a průchudnost. V rámci EU máme bezkonkurenčně největší průměrnou velikost farem.

Teplotní výkyvy a střídavý vodní řežim s dlouhým obdobím sucha a náhlých, intenzivních a krátkých dešťů způsobuje, že plodiny mají malé výnosy, a jsou náchylnější k napadení škůdci a jiným nemocem.

Lesy

Sucho a vlny veder přispívají k četnějším požárům lesních porostů. Požáry znečišťují ovzduší, ohrožují majetek i lidské životy.

Husté porosty dřevin si konkurují o vodu. Nedostatek vody ovlivňuje životaschopnost stromu, zastavuje se transpirace a tvorba dřeva, strom odumírá.

Jednověké, jednodruhové a husté porosty jsou náchylnější k nemocem, kalamitním událostem a napadení škůdci.

Kůrovcová epidemie je důsledek rozsáhlých jednověkých monokultur smrku pěstovaných v nízké nadmořské výšce a nitrátového stresu. Kůrovci mají kvůli globálnímu zvýšení teplot až tři generace ročně. Při vysokých počtech napadají i zdravé stromy.

Pasečné hospodaření a rozsáhlé mýtiny obnažují zbývající porost, který potom trpí vývraty a polomy. Odlesněné plochy trpí suchem, nejsou schopné účinně zachytit a zadržet vodu.

Lesní půdy mají přirozeně větší pórovitost než jiné půdy, vliv pojezdů na utužení půdy je znatelný i po desetiletích. Utužená půda nedokáže účinně vsakovat vodu.

Přibližovací linky, lanovkové průseky a pospádové pojezdy urychlují odtok vody a vznikají hluboké erozní rýhy. Urychlený odtok má za následek i rychlejší kulminaci povodňových vln.

Přemnožená spárkatá zvěř likviduje nové výsadby a znemožňuje přirozenou obnovu lesa. Ochranná opatření nových kultur a jejich obnovy jsou finančně vysoce nákladná – v řádu miliard každý rok.

Invazní druhy hmyzu způsobují rozsáhlá úmrtí porostů. Invazní druhy dřevin vytlačují naše původní druhy, likvidují tak i celá společenstva hmyzu, hub a živočichů na ně vázané.

Změna klimatu

Klimatická změna má za následek výrazné výkyvy teplot. Proudění větru má mnohem větší energii, efektivně tak vysušuje krajinu i půdu.

Malý vodní cyklus je narušen nedostatečných množstvím zeleně v krajině a vysušenou půdou.

Odpar se vlivem klimatické změny za posledních 20 let zvýšil až o 50 %. Přispívá k zasolování některých typů půd a způsobuje vysychání zamokřených a vodních ploch.

Extrémní výkyvy počasí způsobují, že jsou delší období sucha. Srážky spadané na vyprahlou půdu se nevsáknou, odtečou po povrchu a narovnanými koryty pryč z našeho území.

Na naše území spadne v průměru stejné množství srážek, avšak jejich rozložení v průběhu roku se změnilo. Dešťové srážky padají v kratším období s větší intenzitou.

Nedostatek sněhu během zimy má za následek nedostatek vody během vegetačního období. Podzemní vody se nedoplňují.

Urychlení odtoku srážek má za následek rychlejší kulminaci ničivých povodňových vln.

Zvýšení teplot urychluje vývoj hmyzích škůdců. Dlouhodobé tropické teploty mají dopad na fyziologii pěstovaných rostlin i nás samotných. Během léta se z polí a rozsáhlých trvalých travních porostů a zastavěných oblastí stávají tepelné ostrovy, které odhání srážky.

Vlivem klimatické změny dochází k posunu vegetačních pásů. Posunuje se horní hranice lesa a jsou tak ohrožené naše nejvzácnější ekosystémy horských oblastí.

Model Živá krajina je sestaven jako multifunkční metodický postup, jak vyřešit základní problémy jakékoli krajiny s cílem snížit všechny typy sucha, půdní erozi, zvýšit ukládání uhlíku, biodiverzitu a chlazení krajiny, omezit povodně a obnovit hydrologický systém v krajině.

Studie proveditelnosti Modelu Živá krajina

Studie proveditelnosti se zpracovává pro celou plochu povodí toků 4. řádu, o přibližné rozloze 10 km2 a více. Území o této rozloze je dostatečně velké na to, aby navrhovaná opatření měla opravdový pozitivní vliv na vodní cyklus v celém povodí, maximálně omezila erozi na všech erozně ohrožených plochách a podpořila vsak vody.

Navrhujeme velké množství malých opatření, které na sebe navazují a vzájemně se podporují. Snažíme se co nejméně omezit stávající hospodařící subjekty a podpořit jejich přechod k udržitelnému hospodaření. Navrhovaná opatření jsou ekonomicky přínosná a přitom maximálně podporující ekologické funkce krajiny. Krajina se stává prostupnou, odolnou a živou.

1. Analýza a studium podkladových materiálů

Připravíme veškeré nutné projektové podklady a grafický projekt pro dané území dle naší metodiky.

Současné ortofoto a základní mapy, mapy historické, vědecké a veškerou technickou infrastrukturu. Z historických map jsou pro nás stěžejní Císařské povinné otisky stabilního katastru, které zachycují stav krajiny před průmyslovou revolucí.

Studujeme relevantní vědeckou literaturu a veškeré geovědní, hydrologické a ekologické mapy. Zohledňujeme ÚSES, zonace CHKO a NP, NATURA 2000, ohrožené druhy a jejich biotopy aj.

2. Mapování současného stavu terénu za pomoci veřejnosti

K mapování území využíváme mobilní aplikaci a dron ve spolupráci s hdrones.

Pomocí GPS v mobilním telefonu zaznamenáváme veškeré body zájmu spolu s fotografickou dokumentací s přesností do dvou metrů. Nasbíraná data se odesílají přes cloud přímo do připraveného grafického projektu.

Zaznamenané body – erozní rýhy, meliorace, vodní prvky a další, jsou základem pro následný návrh přírodě blízkých opatření v grafickém projektu.

Aplikace je volně dostupná pro chytré telefony a snadno se používá, díky tomu můžeme do triviálního mapování zapojit úplně každého.

3. Grafický návrh přírodě blízkých opatření v programu QGIS

Na základě analýzy podkladů a mapování v terénu navrhujeme přírodě blízká opatření podle platných a doporučených metodik z oblasti hospodářství a ochrany přírody ve volně dostupném programu QGIS.

Veškerá navrhovaná opatření i mapované body mají vlastní značku na základě našeho přehledného mapového klíče.

Každý navrhovaný prvek má vlastní seznam atributů, kde jsou zaneseny rozměry a veškeré nutné parametry a vlastnosti. To usnadňuje tvorbu projektové dokumentace a veškerých podkladů nutných k realizaci projektu.

4. Textový dokument studie proveditelnosti

Stručně v něm shrnujeme výstupy analýzy a význam navržených opatření v grafickém projektu. Dokument je rozdělen na tři hlavní části:

Obecná část textového dokumentu představí přírodní poměry daného území a historické souvislosti krajinného rázu.

V analytické části stručně popíšeme postup a výsledky mapování a studia veškěrých archivních, vědeckých a mapových podkladů. Určíme kritická místa katastru, která je potřeba řešit nejdříve.

V návrhové části se věnujeme konkrétním přírodě blízkým opatřením navržených v grafickém projektu QGIS v dané lokalitě.

Zapojení veřejnosti

Pro obce a zájemce o studii proveditelnosti pořádáme přednášky, kde představíme Model Živá krajina a jeho hlavní přínosy. Před začátkem tvorby studie je v lokalitě záměr představen i veřejnosti. Pořádáme komentované vycházky pro občany přímo v řešené oblasti.

Oslovujeme místní obyvatele a hledáme zájemce, kteří se stanou mapéry. V ideálním případě se vytvoří skupina místních občanů, která s naší pomocí a pod odborným dohledem pracuje na studii proveditelnosti podle metodiky Modelu Živá krajina.

Model Živá krajina zahrnuje nadstandardní míru participace veřejnosti, čímž přispívá k zájmu občanů o stav krajiny, v níž žijí, a o její adaptaci na klimatickou změnu.

Adaptace krajiny a zádrž vody

Vodní toky a plochy

Vracíme do krajiny vodní prvky a mokřadní plochy i na základě historických map. Ve vhodných lokalitách navrhujeme nové rybníky, jezírka či tůně. Vrácení vody na povrch a podpora retence a infiltrace v celé ploše krajiny přispívá k chlazení krajiny a obnově malého vodního cyklu.

Revitalizace vodních toků spočívají ve vymělčení a navrácení do původních přírodních koryt podle místní geomorfologie. Trasa toků se prodlouží a odtok vody se zpomalí. Členitá a zdrsnělá koryta poskytují bezpečné útočiště a místo pro rozmnožování mnoha druhů živočichů i rostlin. Přírodní koryto umožňuje vodě infiltrovat do okolní půdy, průtoky jsou tak stabilnější.
Rozvolnění toku v nivě podporuje přirozené kolísání hladiny v průběhu roku, širší rozliv znamená další zpomalení odtoku i v případě povodní. Poldery a řízené rozlivy jsou další z opatření, která navrhujeme pro zvýšení bezpečnosti obyvatel a jejich majetku.

Velké vodní nádrže jsou nejen zdrojem pitné vody, ale i důležitým zdrojem chladící vody a závlah. Jakost a množství vody v nich ovlivňují faktory v celém povodí. Zpomalením odtoku vody v horních částech toků současně s podporou infiltrace v celém povodí předejdeme přílišnému vysychání nádrží v letních měsících. Podporou udržitelného hospodaření a vhodných opatření na zemědělské půdě se zamezí splachům z polí a znečistění vod a jejich eutrofizace.

Zemědělská půda

Půda se vytváří tisíce let a můžeme o ni přijít během jedné přeháňky – je třeba zamezit povrchovému odtoku vody z polí. Na zemědělské půdě se snažíme o funkční konturaci k omezení vodní a větrné eroze pomocí výsadeb, svejlů a vsakovacích pásů. Na rovinatých pozemcích do sklonu 2 % řešíme především větrolamnost a podíl zeleně. Na pozemcích se sklonem nad 2 % řešíme primárně vodní erozi, a až následně erozi větrnou.

Využíváme meliorační systémy, které byly stavěny k odvodnění velkých ploch zemědělské půdy a mokřadů. Nalezené meliorační trubky přerušíme zejména v údolnicích, s cílem vytvořit sérii na sebe navazujících terénních depresí s hrází. Tyto stavby fungují na základě vodnosti trubek jako minipoldery nebo tůně. Malé rozměry staveb nenarušují krajinný ráz – v krajině jsou téměř neviditelné, takřka nezabírají užitnou plochu a jsou velmi účinné. Stavba je levná, protože veškerý materiál zůstane na místě. Takto vzniklé kaskády efektivně zpomalují odtok vody, voda se vrací zpět na povrch a do blízkého okolí. Spolu se zatravněním údolnice klesne eroze na nulu.

Podporujeme a pomáháme zemědělcům přejít na agrolesní a regenerativní hospodaření, které je klíčové k obnově degradovaných a intenzivně obhospodařovaných půd.
Zvýšením podílu organické hmoty v půdě se zvýší retence a infiltrace vody, i výnosy pěstovaných plodin. Půda je významný zásobník vody nejen pro rostliny, ale i povrchové a podzemní vody.
Přiměřená pastva stimuluje kořenový systém lučních porostů, snižuje erozi a podporuje biodiverzitu. Lokální produkce a omezení dovozu krmiv předchází degradaci luk vlivem jejich opuštění.

Lesy

V lesích uplatňujeme konturaci několika způsoby. Pomocí tzv. obnovných zpevňujících žeber, kdy se na lesním pozemku vytvoří malé náseky (ne větší než je výška lesního porostu) ve tvaru překrývající se šachovnice. Takto malé náseky neobnažují rostlý porost vůči účinkům větru. Tato konturace je nejvíce vhodná na svažitých pozemcích a pospádových lesních průsecích, kdy se pokácené kmeny ponechají na místě kolmo ke spádu. Takto umístěné kmeny vytvoří terénní vlnu zpomalující odtok vody, brání erozi a kumulují opad, mrtvé dřevo se pomalu rozkládá a pomáhá zadržovat vodu – vytváří tak vhodné prostředí pro přirozenou obnovu lesa a půdy.

Zamezení eroze na nezpevněných lesních cestách řešíme pomocí sérií pojízdných terénních vln v závislosti na svažitosti cesty. Toto opatření zpomaluje tok vody a zabraňuje vzniku hlubokých erozních rýh na cestách, voda je svedena do infiltračních jam. Tímto je podpořena infiltrace vody v lesním porostu.
Pospádové pojezdy řešíme pomocí know-how AQUA TERRA INOVA s.r.o. Systém jáma-hráz-jáma pomáhá vodě se vsáknout v místě kde spadne a neodtéká po povrchu pryč.

Lesní půdy fungují jako houba, díky své vysoké poréznosti – pokud nejsou utužené těžkou technikou. Smíšené výsadby, vhodná dřevinná skladba a šetrné hospodaření, různověký porost a dostatek mrtvého dřeva a podrostu, dokáže vodozádržnou funkci půd obnovit a zlepšit tak hydrologický režim v celém povodí.

Nejefektivnější řešení problémů v naší krajině je realizace velkého množství na sebe navazujících drobných, přírodě blízkých opatření v celé ploše krajiny.

Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu

Ke krajině a jejím procesům je potřeba přistupovat jako k celku, pokud chceme prosperující a kulturně hodnotnou krajinu, odolnou, živou a bezpečnou. Navrácením zeleně a vody alespoň do 10 % plochy zemědělské krajiny pomůžeme adaptovat krajinu vůči nevyhnutelně pokračující klimatické změně a jejím dopadům.

Náším cílem je vytvořit jednotný Krajinný plán adaptace na změnu klimatu postupným zpracováním celého území České republiky podle Modelu Živá krajina – zvýšit odolnost krajiny vůči dopadům extrémních výkyvů počasí, sucha a povodní, a obnovit její přirozené procesy s ohledem na bezpečnost a potřeby občanů, vlastníků, samospráv i státu.

Živé krajiny

Samostatné subjekty s licencí použití metodiky Modelu Živá krajina.

Živá krajina Českého severu
tel.: +420 603 529 825

Model Živá krajina a Živá krajina – texty a loga jsou chráněna průmyslovými ochrannými známkami 398854, 398855, 401222 a 401228. Sestavení modelu je chráněno autorským zákonem.