Večer 11. 5. 2026 se prohnala Křinicemi blesková povodeň vlivem srážek při bouřce. Spadlo však maximálně do 10 mm během několika hodin, tedy nepříliš mocný déšť. Přesto se malý potůček změnil v dravou říčku během hodiny. Média k tomu uvedla, že voda „útočila“ z Broumovských stěn i polí. Pravdou však je, že nejvíce vody do obce dorazilo z okolních polí, z lesů Broumovských stěn to bylo minimum. Stačilo k tomu nadronovat polnosti a objet přítoky i hlavní tok na horním konci obce.

Záběry jsou z 15. 5. 2026. U každé fotografie je samostatný komentář v popisku.

Zde, u autobusové otočky bylo už vidět, že ze stěn Křinickým potokem protékalo větší množství vody, ale nebrala ani moc sedimenty a nastoupala v řádu decimetrů. Zatímco z pole po levé straně, do toku vtékal první mohutný proud vody z pole, cest a melioračního příkopu pod nimi, který s sebou nesl půdu. Což dokazují sedimenty, ze kterých zde vzniklo několik dvou decimetrových lavic na soutoku s hlavním tokem. Čili už první pole dodalo do toku navíc tolik vody, jako hlavní tok sám.

Voda v toku i rybnících byla kalná a zabarvená snosem půdy, tedy nikoli čistou vodou z lesa. Například Horní Křinický rybník byl zcela čistý, druhý od vrhu již trochu zakalen půdou a třetí zcela okrový.
Celkem jsme napočítali asi 15 velkých erozních rýh v délkách až do několika set metrů, které vznikly spojením a soutokem vody ze stovek drobnějších erozních rýh. Snos půdy dravou vodou pak je obrovský. Stejně tak se průtok v potoce skokově zvedá vlivem nasčítání vod z melioračních trub, z melioračních příkopů a ještě z povrchového odtoku právě údolnicemi, kde protékalo nejvíce vody a kde bylo nejvíce erozních škod na půdě. Proto má pak povodeň rychlý, přívalový (aneb „bleskově“ rychlý) nástup.

Nutno podotknout, že všechny hlavní erozní rýhy jsme vymapovali již před několika lety v rámci zhotovení studie proveditelnosti Model Živá krajina – Křinice, takže jsme šli najisto a našli jsme přesně to, co jsme čekali. Obrovskou erozní spoušť a přesně tam, kde jsme našli erozní rýhy, jak v terénu, tak na leteckých snímcích i desítky let do historie.

Situace odnosu půdy a mocný povrchový odtok vody byl způsoben i utužením půdy po suchu, nedostatkem organického podílu v půdě (což zvyšuje utužení) a hlavně výsev řepky či kukuřice bez podsevů. Pole tak byla na desítkách hektarů prakticky holá navíc v drtivé většině s pospádovými kolejemi od pojezdu techniky, která ještě více urychlila a soustředila stok vody. S ohledem na sklony a plodiny podporující erozi jsou místní lány pořád ještě obří. Což je další faktor, který pak způsobuje dohromady s výše uvedeným, že obec je doslova na konci mnoha tobogánů, které do ní chrlí vysokoenergetickou vodu.

Popsaný scénář pak funguje více nebo méně neustále po celé ČR a je zcela zřejmé, že je nutné změnit zejména zemědělské hospodaření a stav půdy, aby se voda vsakovala co nejvíce v celé ploše povodí a brzdil se její odtok, aby se zamezilo vysokým škodám na majetku obyvatel obcí.